specifikacích

Specifikace je soubor požadavků a parametrů, které určují, jaký má být systém, výrobek nebo proces. Slouží jako základ pro návrh, vývoj, testování a ověřování a zajišťuje jednotný rámec pro spolupráci mezi zákazníkem, dodavateli a týmy pracující na projektu. Správně formulovaná specifikace napomáhá snižovat rizika změn a nedorozumění během životního cyklu produktu.

Specifikace se dělí do několika kategori. Funkční specifikace popisují, co systém má dělat, jaké úkoly má zvládat a jak reagovat na vstupy uživatelů. Nefunkční specifikace zahrnují požadavky na výkon, spolehlivost, bezpečnost, použitelnost, kompatibilitu a další kvality. Dále se používají technické, uživatelské a rozhraní specifikace, které upřesňují technické standardy, potřeby koncového uživatele a způsob komunikace mezi komponentami.

Proces tvorby specifikací obvykle zahrnuje sběr požadavků, jejich analýzu a formalizaci, dohodu se zainteresovanými stranami, tvorbu dokumentů a jejich validaci a verifikaci. Důležitá je sledovatelnost požadavků od počáteční rešerše až po testy a schopnost řídit změny v průběhu projektu. Specifikace se využívají napříč obory, v softwaru, hardware, výrobě a službách, a často slouží jako základ pro akceptační kritéria a dokumentaci změn.