skleníky

Skleníky jsou stavby určené k pěstování rostlin v řízeném mikroklimatu. Obvykle chrání proti nepříznivému počasí, snižují výkyvy teplot a umožňují delší vegetační období. Prosklení zvyšuje množství dopadajícího slunečního záření, které se v interiéru dále akumuluje, čímž se zvyšuje teplota a vlhkost vzduchu. Skleníky se využívají jak v zahradách pro hobby pěstování, tak v komerčním zemědělství pro produkční cíle.

Historie skleníkových staveb sahá do dávnějších dob, ale s nástupem průmyslové výroby a moderních materiálů se rozšířily v 19. a 20. století. Původně sloužily hlavně zimním zahradám a pavilonům z vysoce kvalitního skla; ve druhé polovině 20. století nahradily sklo lehčím a cenově dostupnějším polykarbonátem a plastovými fóliemi. Důležitým trendem je dnes integrace energeticky efektivních systémů a automatizace.

Konstrukce skleníku zahrnuje rám, který bývá z dřeva, hliníku nebo oceli, a prosklení nebo plášť z skla, polykarbonátu či PET fólií. Izolace a ventilace patří k nejdůležitějším prvkům. Skleníky mohou být volně stojící, nebo jako přistavěné (lean-to) k domu; existují také profesionální, velké komunální a průmyslové komplexy.

Řízení prostředí zahrnuje topení (zdroje tepla a jejich rozvod), větrání a stínění, zavlažovací systémy a nutriční management. Automatizace a monitorovací systémy zlepšují stabilitu teploty, vlhkosti a CO2.

Využití skleníků zahrnuje produkci zeleniny, ovoce, bylin a okrasných rostlin, ale i výzkum a pěstitelské experimenty. Zatímco zvyšují produktivitu a nezávislost na počasí, současně vyžadují energii a vedení k udržitelnosti, často prostřednictvím obnovitelných zdrojů a inovativních technologií.