rekurzivní

Rekurzivní je termín používaný v informatice a matematice k popisu procesu nebo funkce, která volá sama sebe. V programování se rekurzivní funkce definuje tak, že k vyřešení problému rozloží na menší, identické podproblémy. Tento proces pokračuje, dokud není dosaženo základního případu, což je nejjednodušší verze problému, kterou lze vyřešit přímo bez další rekurze.

Základní případ je klíčový pro ukončení rekurzivního volání a zabránění nekonečné smyčce. Bez něj by se funkce volala donekonečna, což by vedlo k přetečení zásobníku nebo pádu programu. Rekurze se často používá pro řešení úloh, které mají přirozeně rekurzivní strukturu, jako je procházení stromových datových struktur, výpočet faktoriálů nebo Fibonacciho posloupnosti.

Příkladem může být výpočet faktoriálu čísla n (označovaného jako n!). Faktoriál n je definován jako n * (n-1) * (n-2) * ... * 1. Rekurzivní funkce by pro n! vypadala zhruba takto: pokud n je 0 nebo 1, vrať 1 (základní případ); jinak vrať n * faktoriál(n-1). Funkce tedy volá sama sebe s menší hodnotou n, dokud nedosáhne základního případu.

Ačkoliv je rekurze elegantní a často intuitivní pro určité problémy, může být méně efektivní než iterativní řešení kvůli dodatečné režii spojené s voláním funkcí a správou zásobníku. Nicméně, v některých případech, jako jsou složité algoritmické úlohy, může rekurzivní přístup vést k jasnějšímu a srozumitelnějšímu kódu.