iterativní

Iterativní (z latinského iterare – „opakovat“) označuje postup nebo metodu, při které se výsledek jedné fáze používá jako vstup pro další, až do dosažení požadovaného stavu nebo kritéria konvergence. Tento princip se uplatňuje v mnoha oblastech, zejména v matematice, informatice a výukových metodikách.

V matematice se iterativní procesy používají při řešení rovnic, aproximaci kořenů (např. metoda Newton‑Raphsona) nebo při výpočtu limitních hodnot. Každý krok zahrnuje aplikaci předem definované funkce na předchozí výsledek; sekvence se považuje za konvergující, pokud se hodnoty dostatečně přibližují k stabilnímu bodu.

V informatice představuje iterativní algoritmus alternativu k rekurzivním řešením. Místo volání funkce sama na sebe se využívá smyčky (for, while) nebo explicitní zásobník, což často snižuje paměťovou náročnost a zvyšuje efektivitu. Typické příklady zahrnují lineární vyhledávání, řazení bublinou a dynamické programování, kde jsou předchozí mezivýsledky ukládány a opakovaně využívány.

Ve vzdělávání se pojem iterativní používá k popisu cyklických modelů učení, kde student opakovaně provádí úkol, získává zpětnou vazbu, upravuje své postupy a opětovně testuje výsledky. Tento proces podporuje hlubší pochopení a schopnost samokorekce.

Iterativní přístup je charakteristický tím, že neposkytuje okamžité řešení, ale postupně zlepšuje výsledek, což jej činí vhodným pro problémy, kde není známý uzavřený analytický výraz nebo kde je vyžadována adaptace na měnící se podmínky.