radikálu

Radikál je český termín s několika významy, odvozený od latinského radicalis a užívaný v různých oborech. V rámci jazyka a vědy označuje často základ, kořen nebo extrémní postoj, podle kontextu.

V matematice se radikál používá k zápisu odmocniny. Značí jej znak √; číslo pod odmocninou se někdy uvádí jako radikand. Příkladem je rovnice √25 = 5. V některých souvislostech se hovoří také o odmocnině nad radikálním výrazem.

V chemii jsou radikály (volné radikály) atomy nebo molekuly, v nichž chybí jeden nepárový elektron. Jsou vysoce reaktivní a hrají klíčovou roli v procesech jako hoření, polymerizace či oxidace. Příklady zahrnují hydroxylový radikál OH• a metylový radikál CH3•.

V sociální a politické terminologii označuje radikál osobu s výrazně extrémními či radikálními postoji, která usiluje o zásadní změny. Výraz může mít neutrální i pejorativní konotaci v závislosti na kontextu a cílové skupině.

V lingvistice se v některých starších zdrojích používá termín radikál jako synonymum pro kořen slova; moderní terminologie častěji používá pojem kořen (nebo lexém). Přesný význam tedy závisí na oboru a kontextu.

Etymologie: radikál pochází z latinského radicalis, přes francouzštinu do češtiny; v odborné literatuře se objevuje od 18.–19. století.