peptidová

Peptidové označuje vlastně peptidy, krátké řetězce aminokyselin spojené peptidovými vazbami. Peptidy vznikají kondenzací aminokyselin a mohou představovat fragmenty proteinů, signální molekuly nebo bioaktivní látky. Obecně se dělí na oligopeptidy (několik až desítky aminokyselin) a polypeptidy (delší řetězce; v češtině často označované také jako polypeptidy).

Struktura peptidů se liší podle pořadí aminokyselin v primární struktuře; sekundární a terciální úrovně jsou u krátkých peptidů méně stabilní než u velkých proteinů, i když některé peptidy vykazují specifické konformace, které ovlivňují jejich funkci. Peptidy mohou působit samostatně nebo být součástí složitějších proteinových struktur.

Biologická role peptidů je rozmanitá. Jako hormony a neuromodulátory regulují metabolismu a procesy v nervové soustavě (například inzulin, oxytocin; endorfiny). Dále fungují jako chemické signály v imunitním systému a mohou sloužit jako součást proteinů. Proteiny jsou naopak dlouhé polypeptidy, které tvoří většinu struktur a funkcí v organismu.

Syntéza peptidů probíhá endogenně v ribozomech během translace a následného zpracování; v laboratoři se provádí chemická syntéza pomocí metody SPPS (solid-phase peptide synthesis), kterou široce využívá i průmysl a výzkum. Analýza peptidů se provádí metodami jako HPLC a masová spektrometrie; NMR se používá pro stanovení jejich prostorové struktury.

Aplikace peptidů zahrnují léčiva, kde peptidové molekuly slouží jako terapeutické látky, dále kosmetické produkty a diagnostické nástroje. Mezi výzvy patří stabilita, bioavailability a kontrola specificity cílových receptorů.