nejednoznanosti

Nejednoznačnost je pojem, který označuje stav, kdy něco má více možných správných výkladů, interpretací nebo výsledků. Pochází z předpony ne- a slova jednoznačnost a používá se také ve tvaru nejednoznačnost nebo dvojznačnost. V češtině se nejčastěji hovoří o nejrůznějších typech nejednoznačnosti v komunikaci, jazyce, právu a vědeckých modelech.

V lingvistice se nejčastěji rozlišují tri formy: lexikální nejednoznačnost, která vyplývá z toho, že jedno slovo má více významů (např. slovo zámek může znamenat mechanické zařízení pro uzamčení nebo historický sídlo); syntaktická nejednoznačnost, která vyplývá z možné různorodé struktury věty (např. věta Viděl jsem muže s dalekohledem může znamenat, že muž má dalekohled, nebo že jsem muže zahlédl pomocí dalekohledu); a sémantická či pragmatická nejednoznačnost, která vychází z různých významů slov či výroků v závislosti na kontextu, intenci mluvčího a konvencích komunikace.

V dalších oborech, například v právu, informatice či vědeckých modelech, může nejistota vyplývat z nejednoznačného znění definic, hypotéz nebo epistemických rámců. Narušuje přesnost a předvídatelnost komunikace a rozhodování; často vyžaduje doplnění definic, upřesnění kontextu nebo přeformulování výroků. Řešení zahrnuje jasnější terminologii, demonstrování srozumitelných paralel a případně použití formálních jazyků pro disambiguaci. Mezi související pojmy patří dvojznačnost, vágnost a disambiguace.