metabotropní

Metabotropní receptory, často označované jako metabotropní GPCR, jsou typem receptorů spojených s G-proteiny. Na rozdíl od ionotropních receptorů, které po vazbě ligandu okamžitě otevírají iontové kanály, metabotropní receptory vyvolávají změny v buňce prostřednictvím signálních drah druhých poselů. Aktivace těchto receptorů vede ke změnám v metabolických procesech buňky a často k pomalejším, ale dlouhotrvajícím odpovědím.

Metabotropní receptory jsou obvykle umístěny v postsynaptické i presynaptické membráně a po vazbě neurotransmiteru mohou aktivovat G-proteiny (Gs, Gi/o, Gq/11). To může stimulovat nebo potlačovat adenylátcyklázu (změna hladiny cAMP) nebo aktivovat fosfolipázu C (uvolnění IP3 a DAG, zvýšené intracellular Ca2+ a aktivace PKC). Takové signální kaskády modulují nejen aktivitu iontových kanálů, ale také exocytózu neurotransmiterů a široké signalizační či transkripční dráhy, včetně regulace CREB.

Mezi známé příklady patří metabotropní glutamátové receptory mGluR1-8, muskarinové acetylcholinové receptory M1, M3 a M5 (a dále i M2 a M4), dopaminové receptory D1/D5 (Gs) a D2/D3/D4 (Gi), stejně jako řada serotonínových a adrenergních GPCR. Tyto receptory hrají klíčovou roli v modulaci synaptické plasticity, učení i celkové činnosti CNS a také v periferních tkáních.

V medicíně jsou metabotropní receptory cíli mnoha léků, včetně antipsychotik, antidepresiv a analgetik. Poruchy jejich signální dráhy se podílejí na patofyziologii některých poruch, jako jsou schizofrenie, deprese či neuropatická bolest.