maskování

Maskování je obecný pojem označující proces skrývání či změny vzhledu, identity nebo informace s cílem zabránit rozpoznání, změnit vnímání nebo chránit soukromí. Český termín vychází z podstatného jména maska a slovesa -ovat, a používá se jak v běžném jazyce, tak v technických oborech.

V psychologii a sociálním chování se maskování (social masking) vztahuje na úmyslné potlačování pravých pocitů či rysů, aby člověk vyhověl sociálním očekáváním nebo se vyhnul stigmatizaci. Může zahrnovat kontrolu mimiky, řeči těla a tónu hlasu a při dlouhodobějším užívání může mít negativní dopady na duševní pohodu.

V estetice a kultuře se maskování týká nošení fyzických masek pro divadlo, rituály či módu. Masky mění vzhled, skrývají identitu a často symbolizují role v performativním umění, slavnostech či tradičních praktikách.

V akustice a senzorice popisuje maskování jev, kdy jeden zvuk deaktivuje nebo zakrývá vnímání jiného zvuku (psychoakustické maskování). Je klíčový pro hudební kódování, sluchový výzkum a zvukový design.

V informatice a zpracování údajů se maskování týká technik skrývání či ochrany dat. Bitové maskování používá binární operace k úpravě bitů; masky barev nebo alfa masky se používají při kompozici obrazů a data masking nahrazuje citlivé hodnoty v datech pro zachování soukromí.

V zdravotnictví a veřejné bezpečnosti se maskování často spojuje s nošením ochranných roušek ke snížení šíření patogenů. Data masking se používá k ochraně osobních informací v databázích a v testování software.