zachování

Zachování je české podstatné jméno, které vyjadřuje akt nebo proces udržení něčeho v jeho současném stavu či ochranu před změnou. Obecně znamená ponechat věc nedotčenou, dodržovat určité normy či hodnoty a udržovat kontinuitu. Pojem vychází z infinitivu zachovat a může se vyskytovat spolu s výrazy jako uchovávání, udržování či dodržování.

V vědeckém kontextu se používá při pojmech zákonů zachování. To zahrnuje zachování hmoty, energie, hybnosti a elektrického náboje. Tyto zákony popisují konstantnost daných fyzikálních veličin v uzavřených systémech. V klasické mechanice se často uvádí zachování hmotnosti; v modernějších rámcích se pracuje s energií a hybností v souladu s relativistickými principy a jejich vzájemnou souvislostí.

V běžné řeči zahrnuje zachování udržování stavu, dodržování pravidel, uchovávání důležitých hodnot a ochranu kulturního či přírodního dědictví. Příklady zahrnují zachování památek, zachování dokumentů či archivního materiálu a snahu o zachování biologické rozmanitosti a životního prostředí.

V češtině je pojem zachování široce používán v různých oblastech sociálních i přírodních věd. Souvisejícími výrazy jsou zachovat, uchovat, uchování a trvání. V vědeckém kontextu je úzce spojen s koncepcí zákonů zachování.