kódování

Kódování je pojem, který označuje proces převodu informace do jiné reprezentace podle daných pravidel. V informatice a komunikaci má několik souvisejících významů: kódování dat nebo znaků, komprese dat a v některých kontextech i programování či psaní zdrojového kódu.

Znakové kódování převádí znaky na posloupnost bitů. Mezinárodní standardy zahrnují ASCII, ISO/IEC 8859-x a rodinu Unicode (zejména UTF-8 a UTF-16). Unicode usiluje o univerzální pokrytí znaků, a UTF-8 je zpětně kompatibilní s ASCII a efektivní pro texty obsahující převážně ASCII znaky. Při kódování se řeší také endianness (pořadí bytů) a volba BOM (byte order mark), který na některých systémech určuje pořadí bytů.

Další oblastí je kódování dat pro kompresi, tedy redukci velikosti dat. Bezztrátová kódování (např. ZIP, DEFLATE) nahrazují vstup kratšími reprezentacemi beze ztráty informace; ztrátová kódování (např. JPEG, MP3) při větších kompresních poměrech obětují část kvality. Kryptografie představuje jiný pojem: šifrování je založeno na utajení obsahu pomocí klíčů, zatímco kódování je obecně zpracování dat podle pravidel a nemusí být reverzibilní bez příslušného klíče.

Prvky pro kontrolu chyb doplňují redundanci k detekci nebo opravě chyb při přenosu či ukládání. Příklady zahrnují paritní bity, kontrolní součty, CRC a kódování Hamming. Tyto techniky napomáhají zachovat integritu dat v neideálních komunikačních kanálech.

V softwarové praxi se pojem kódování občas používá i pro tvorbu zdrojového kódu či návrh algoritmů; ale obvykle se pro programování používá termín programování a kódování se vztahuje spíše k reprezentaci, přenosu nebo konverzi dat.