makroekonomii

Makroekonomie je vědní disciplína zabývající se studiem ekonomiky jako celku. Zkoumá agregátní veličiny, mezi něž patří hrubý domácí produkt (HDP), inflace, nezaměstnanost, úrokové míry a platební bilance. Cílem je pochopit, jak se ekonomika vyvíjí v krátkém i dlouhém období, jak se vyrovnává s šoky a jaké politiky ji mohou stabilizovat.

Základní úrovně analýzy zahrnují krátkodobou rovnováhu soukromé poptávky a nabídky, rovnováhu v modelech IS-LM či AD-AS, a dlouhodobý růstový rámec. Hlavní teoretické směry zahrnují klasickou a neoklasickou školu, keynesianismus a monetarismus; moderní přístupy často kombinují prvky různých tradic. V otevřené ekonomice se zohledňuje měnový kurz a bilance plateb, například v rámci Mundell-Flemingova rámce.

Politika makroekonomie zahrnuje fiskální politiku (vládní výdaje a daně) a monetární politiku (nabídka peněz, úrokové sazby). Cíle zahrnují stabilitu cen, plnou zaměstnanost a udržitelný hospodářský růst. V praxi se politiky vyvažují kvůli neúplnému efektu a časovým zpožděním.

Makroekonomie rovněž zkoumá dlouhodobý hospodářský růst, vliv technologického pokroku, akumulace kapitálu a lidského kapitálu, produktivitu a institucionální rámce. Mezinárodní otevřenost, obchod, měnové kurzy a platební bilance ovlivňují domácí ekonomiku i z hlediska politických nákladů a výzev.

Data a měření jsou klíčová pro hodnocení ekonomických jevů; HDP bývá revidován, míra inflace a nezaměstnanosti se sledují pravidelně. Kritiky zdůrazňují omezení agregátního pohledu a důležitost kvalitativních faktorů a distribuční spravedlnosti.