hydridy

Hydridy jsou chemické sloučeniny obsahující vodík vázaný na méně elektronegativní prvek. Vodík je v hydridové vazbě obvykle záporně nabitý (H⁻), což je opak jeho chování v molekulách vody nebo amoniaku, kde je vodík kladně nabitý (H⁺). Elektronegativita prvku vážícího se s vodíkem je klíčová pro určení typu hydridu.

Existují tři hlavní kategorie hydridů: iontové, kovalentní a kovové. Iontové hydridy se tvoří s alkalickými a některými kovy alkalických zemin, kde vodík vytváří ionty H⁻. Tyto sloučeniny jsou obvykle pevné, krystalické a vykazují vlastnosti iontových solí. Při reakci s vodou tyto hydridy uvolňují vodík.

Kovalentní hydridy vznikají, když se vodík váže s prvky, které jsou elektronegativnější než vodík, například s prvky skupiny 14, 15, 16 a 17. Vodík v těchto sloučeninách má částečně kladný náboj. Sem patří například metan (CH₄), amoniak (NH₃) a voda (H₂O). Mnohé z nich jsou plyny nebo níže tvořící kapaliny.

Kovové hydridy, známé také jako nedochyometrické hydridy, se tvoří s přechodnými kovy a lanthanoidy. Vodík je v těchto sloučeninách rozptýlen v kovové mřížce a vytváří pevné roztoky. Tyto materiály mají často kovové vlastnosti a jsou předmětem výzkumu pro ukládání vodíku. Obecně lze hydridy klasifikovat podle typu vazby mezi vodíkem a druhým prvkem.