Kovalentní

Kovalentní vazba je typ chemické vazby vznikající sdílením elektronového páru mezi dvěma atomy. Vzniká nejčastěji mezi nekovy s podobnou elektronegativitou, aby se minimalizoval náboj na jednotlivých atomech. Sdílený elektronový pár se podílí na valenci a umožňuje vznik molekuly. Vazby mohou být nepolární, pokud je rozdíl elektronegativit malý, nebo polární, pokud je rozdíl větší a atomy získávají částečný náboj. Příklady: nepolární vazby v molekulách H2 a O2; polární vazby v H2O, NH3 či HCl.

Podle počtu sdílených párů rozlišujeme jednoduché, dvojnásobné a trojné vazby, které ovlivňují délku a energii vazby: více sdílených párů obvykle vede ke kratší a pevnější vazbě. Kromě molekulárních vazeb existují i kovalentní sítě, například diamant a křemičitá skla, které tvoří rozsáhlé propojení atomů a vykazují vysoké body tání a výjimečnou pevnost.

Vlastnosti kovalentních sloučenin jsou různorodé: většina z nich je špatným vodičem elektrického proudu a mnohé jsou málo rozpustné ve vodě; některé polární či kyselé látky se ve vodě mohou částečně ionizovat. Polární kovalentní vazba výrazně ovlivňuje chemické i fyzikální vlastnosti látek.

Kovalentní vazba je jedním ze dvou hlavních typů chemických vazeb (vedle iontové a kovové) a tvoří základ chování molekulárních systémů v chemii.