dochucení

Dochucení je proces úpravy chuti jídla přidáním složek, které zvyšují nebo vyvažují jeho výraznost. Slovo vychází z českého slovesa dochutit, znamenajícího dosáhnout lepší chuti; podstatné jméno dochucení označuje samotný úkon a jeho výsledek.

Mezi běžné prostředky dochucení patří sůl a sladidla, kyselé látky (octová, citronová šťáva), tuky a oleje, koření a bylinky, vývary či omáčky, případně další látky podporující umami. Cílem dochucení bývá vyvážení chuti podle základních složek: slanost, kyselost, sladkost, hořkost a umami.

Proces dochucení bývá prováděn během vaření i na konci přípravy. Zásadní je ochutnávat a přidávat ingredience postupně, aby se chutě nerozmazaly a aby bylo možné konečný efekt přesně řídit. Obecně se doporučuje vyvarovat se překročení soli a nadměrné kyselosti; k vyvážení lze použít tuky, cukr, bylinky nebo zředěné kyseliny.

V kulinářství a restauracích je dochucení klíčovým prvkem pro konzistenci chuti napříč porcími. Různé kuchyně používají odlišné techniky: některé kladou důraz na vyvážení sladkosti, kyselosti a slanosti pomocí octa, citrusů či cukru; v asijských tradicích se často používají sojová omáčka, rybí omáčka, fermentované produkty a intenzivní koření.

Zdravotní aspekty zahrnují omezení nadměrného solení a nahrazování soli bylinami, kořením a aromatickými látkami, které umožňují dochucení bez zvýšení zdravotních rizik.