diskriminaci

Diskriminace je nespravedlivé zacházení vůči jednotlivci nebo skupině na základě charakteristik, které jsou chráněny zákonem nebo společenskými normami. Může vyplývat z předsudků, stereotypů nebo nerovných institucí a projevuje se v osobním i institucionálním jednání, s krátkodobými i dlouhodobými dopady.

Formy diskriminace zahrnují přímou diskriminaci, která je zřejmým znevýhodněním na základě konkrétní charakteristiky, a nepřímou diskriminaci, kdy neutrální pravidlo postihuje určitou skupinu více. Rozlišuje se i strukturální diskriminace, zakořeněná v historických a institucionálních praktikách a vedoucí k systematickému nerovnoměrnému postavení.

Právní rámec: většina zemí má antidiskriminační zákony zakazující diskriminaci ve veřejném i soukromém sektoru. Zahrnují chráněné charakteristiky jako rasa, etnicita, pohlaví, věk, náboženství, zdravotní stav, sexuální orientace a genderová identita. Zásady rovného postupu, zákaz zasahování do rovných příležitostí a různé formy pozitivních opatření bývají součástí těchto právních úprav.

Příčiny a dopady: stereotypy, nerovný přístup ke vzdělání a práci, ekonomické tlaky a mocenské nerovnosti. Důsledky zahrnují omezené příležitosti, sociální vyloučení, finanční nejistotu a psychické i fyzické dopady pro jednotlivce i komunitu.

Prevence a řešení: osvěta, inkluzivní politiky, transparentní nábor a hodnocení, mechanismy pro podání stížností a podpůrné programy pro znevýhodněné osoby. Výzkum a monitorování pomáhají identifikovat nerovnosti a měřit pokrok.