Vytvrzení

Vytvrzení je české podstatné jméno s několika hlavními významy, které se liší podle kontextu. V běžném jazyce často odkazuje na obsah prohlášení či tvrzení, tedy to, co někdo tvrdí, že je pravda.

V technickém a materiálovém kontextu znamená proces ztvrdnutí, setnutí či vytvrdnutí materiálu. Typicky se používá u betonů, pryskyřic a dalších kompozitních systémů, kdy se z plastického či kapalného stavu vytváří pevný, pevný a stabilní materiál. Délka a podmínky tohoto procesu ovlivňují konečnou pevnost, houževnatost a odolnost výrobku.

V lingvistice, logice a obecně v sémantice se vytvrzení užívá jako označení pro prohlášení či tvrzení, tedy větu či výrok, který má být považován za pravdivý. V tomto smyslu lze vytvrzení chápat jako obsah, který chce mluvčí nebo autor předložit jako fakt, a může být srovnáváno s pojmem tvrzení nebo prohlášení. V praktické komunikaci je často používán synonymně se slovem tvrzení, ačkoli v některých textech může mít jisté nuancované odstíny důrazu.

Rozdíl mezi tvrzením a vytvrzením bývá v kontextu: v běžném jazyce se používá spíš "tvrzení" jako standardní pojmové označení pro obsah výpovědi, zatímco "vytvrzení" se objevuje ve specifických technických, vědeckých či formalistických textech, kde podtrhuje pečeť jistoty či procesní aspekt setrvání něčeho jako pravdivého či pevně stanoveného.