Klímapolitiky

Klímapolitika (klímapolitiky) je soubor veřejných politik, pravidel a programů zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů a na adaptaci na změny klimatu. Cílem je podpořit udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost a odpovědné využívání zdrojů. Klímapolitika rozlišuje mitigaci, tedy snižování emisí a posílení nízkouhlíkové ekonomiky, a adaptaci, tedy připravování společnosti a ekonomiky na dopady změn klimatu. Strategie bývají dlouhodobé a koordinované napříč sektory.

Hlavními nástroji jsou regulační a cenová opatření, veřejné investice a podpora výzkumu a inovací. Mezi typické nástroje patří stanovení emisních cílů, uhlíková daň či systém obchodování s emisemi, podpora obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, financování nízkouhlíkové infrastruktury, podpora dopravy a budov s nízkou spotřebou energie, stejně jako zelené veřejné zakázky a environmentální hodnocení projektů.

Institucionální rámec zahrnuje národní orgány zodpovědné za klima a energetiku, a také evropské a mezinárodní rámce. Do mezinárodního kontextu spadá Pařížská dohoda a evropská Zelená dohoda pro Evropu; v EU operuje systém obchodování s emisemi (EU ETS) a politiky pro sdílení snah v rámci jednotlivých sektorů. Správní praxe zahrnuje vypracování národních strategií, monitorování emisí, evaluaci politik a transparentní reporting.

Mezi hlavní výzvy patří zajištění energetické bezpečnosti a dostupnosti, spravedlivý přechod pro pracovníky a regiony, koordinace napříč sektory a politickými cykly, a potřeba spolehlivých dat a analýz pro hodnocení dopadů a efektivity opatření.