vyvlastnením

Vyvlastnění je právní postup, při kterém stát nebo jiná veřejná osoba odebere soukromému vlastníkovi majetek bez jeho souhlasu a za úplatu nebo bez ní. Tento institut je historicky spojován především s kolektivizací zemědělství a industrializací v 20. století, zejména v komunistických státech, ale vyskytoval se i v jiných politických systémech.

Vyvlastnění může být provedeno na základě zákona, často v zájmu veřejného blaha, například pro výstavbu infrastruktury, vojenských zařízení nebo při řešení ekonomických krizí. V některých případech je vyvlastněný majetek kompenzován, zatímco v jiných případech není náhrada poskytována vůbec. Kompenzace, pokud je poskytována, bývá často předmětem sporů ohledně její výše a způsobu vyplacení.

Vyvlastnění se liší od konfiskace, která je obvykle trestním opatřením za určité protiprávní jednání. Vykonává se na základě soudního rozhodnutí a nemusí být předem předvídatelné. Vykonání vyvlastnění je často doprovázeno právními spory, zejména pokud se jedná o majetek s vysokou hodnotou nebo emocionálním významem pro vlastníka.

V současné době je vyvlastnění regulováno mezinárodními smlouvami, jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který chrání právo na majetek a stanovuje podmínky, za kterých může být vyvlastnění provedeno. V mnoha zemích je vyvlastnění omezeno a musí splňovat určité právní podmínky, jako je předchozí soudní rozhodnutí nebo výslovné právní opatření.