vodíkoví

Vodík je chemický prvek se symbolem H a atomovým číslem 1. Je nejlehčí prvkem a nejhojněji se vyskytuje ve vesmíru, zejména ve hvězdách a plynných oblohách. Na Zemi se vyskytuje hlavně vázaný ve vodě a organických sloučeninách; volný vodík je plyn a vyzařuje značnou hořlavost. V technickém jazyce se k němu používá adjektivum vodíkové, např. vodíkové palivo, vodíkové články, vodíková ekonomika.

Vodík má nejvyšší energetickou hustotu na hmostnost, ale nízkou hustotu na objem, proto vyžaduje specifické způsoby skladování. Způsoby výroby zahrnují reforming zemního plynu (nejrozšířenější), elektrolýzu vody (zelený vodík, pokud je poháněn obnovitelnými zdroji) a další cesty jako uhlí nebo biomasa. Rozlišení podle emisí zahrnuje zelený, modrý a šedý vodík.

Uložení a doprava vodíku vyžaduje vysokotlakové tlakové láhve nebo kryogenní kapalný vodík s teplotami kolem -253 °C. Přeprava potrubím a po silnicích klade nároky na materiály a bezpečnost; vodík je žádaný i pro nízkou hustotu energie na objem. Bezpečnost je klíčová: vodík hoří s modrým plamenem a jeho úniky mohou vytvořit výbušnou směs.

Vodík nachází uplatnění v dopravě (palivové články pro automobily a veřejnou dopravu), průmyslu (amoniak, zpracování kovů) a v obnovitelných energetických systémech. Při využití jako palivo v palivových článcích vzniká jen voda; pokud pochází z obnovitelných zdrojů, snižuje vodík celkové emise CO2. Historicky byl vodík objeven v 18. století a jeho jméno znamená vznik vody.