viskózní

Viskózní je české přídavné jméno popisující vlastnost kapaliny či jiné látky s výrazným odporem proti proudění. Tuto vlastnost shrnuje pojem viskozita, která vyjadřuje vnitřní tření při toku kapalin. Obecně jde o to, jak snadno se vrstvy kapaliny po sobě mohou pohybovat; vyšší viskozita znamená pomalejší tok a větší odpor vůči změně tvaru.

V mechanice tekutin se rozlišuje dynamická viskozita η a kinámetická viskozita ν = η/ρ, kde ρ je hustota. Dynamická viskozita vyjadřuje sílu tření na jednotku plochy při– např. střihovém pohybu; jednotkou je pascal‑sekunda (Pa·s). Kinámetická viskozita pak vyjadřuje odpor kapaliny vůči změnám objemu a má jednotku m^2/s. Vízkozita většinou klesá s rostoucí teplotou, avšak u některých systémů (např. polymerních roztoků) se může projevovat nestandardně, včetně ne‑Newtonovského toku.

Měření viskozity se provádí různými metodami. Kapilární viskozimetre (např. Ubbelohde) a rotační viskozimetry slouží k určení dynamické viskozity u běžných kapalin, rheometry pak zkoumá viskozitu při různých rychlostních gradientů a podmínkách proudění.

Příklady: voda má nízkou viskozitu (~1 mPa·s při 20 °C). Med a sirupy patří mezi vysoce viskózní kapaliny (desítky Pa·s). Minerální oleje bývají středně viskózní (záleží na teplotě; obvykle v řádu 0,1–1 Pa·s). Viskózní látky nacházejí široké uplatnění v mazivech, potravinářství, kosmetice a plastickém zpracování.