videozáznamu

Videozáznamu je záznam pohybujících se obrazů, který vznikl zachycením světla prostřednictvím optického systému a jeho elektronickým zpracováním do podoby videa. V češtině se používá tvar videozáznam pro samotný záznam; genitiv videozáznamu se často směruje ve větě jako „k videozáznamu“. Videozáznam může být vytvořen digitálně i analogově a ukládán na různá média.

Z technického hlediska se dělí na analogové a digitální. Analogový videozáznam se ukládal na pásky typu VHS, Betacam či Hi8 a vyžaduje konverzi pro digitální zpracování. Digitální záznamy používají senzory (CMOS nebo CCD) a ukládají se na pevné disky, paměťové karty či do cloudu. Při záznamu se používají různé kodeky a kontejnery, například H.264/AVC, H.265/HEVC či VP9 v kontejnerech MP4, MKV, AVI nebo MOV. Důležitými technickými parametry jsou rozlišení (SD, HD, 4K), snímková frekvence (24–60 fps) a komprese, která ovlivňuje kvalitu i velikost souboru.

Uložení a správu videa ovládají metadata a časové kódy. Digitální záznamy lze snadno archivovat a vyhledávat podle data, místa pořízení nebo indexingových informací. Zranění analogových materiálů vyžaduje digitalizaci pro dlouhodobou archivaci a zpřístupnění.

Použití videozáznamu je široké: od zpravodajství, filmové a dokumentární tvorby, vědeckých a výzkumných účelů až po bezpečnostní a soukromé záznamy. Právní rámec zahrnuje autorská práva, práva na ochranu soukromí a zpracování osobních údajů, která ovlivňují veřejné a komerční užití videozáznamů.