ventilátor

Ventilátor je zařízení, které vytváří proudění vzduchu pohybem lopatek a tím zajišťuje větrání a ochlazování. Používá se v domácnostech, ve výrobních provozech i v technice k zajištění cirkulace vzduchu, snížení teploty a odvětrání zápachu. Základní konstrukce obvykle zahrnuje rotor s lopatkami, motor a kryt s mřížkou, vše umístěné ve skříni pro směřování proudu vzduchu a snížení hlučnosti.

Princip činnosti a typy: Lopatky jsou poháněny elektromotorem; při otáčení vzniká tlak a přesun vzduchu. Ventilátory se dělí na axiální (tok vzduchu působí rovnoběžně s osou otáčení) a radiální či centrifugální (centrifugální), které vzduch vyfukují kolmo k ose. Existují kompaktní stolní, podlahové, stropní a průchodové typy pro rozvody.

Aplikační oblasti: chlazení elektroniky (počítačová technika, servery), domácí klimatizace, větrání budov a průmyslová ventilace, sušení a odvětrávání v kuchyních a dalších provozech.

Historie: Mechanické ruční ventilátory existovaly již ve starověku; elektrické ventilátory se rozšířily koncem 19. století. Bývá uváděn Schuyler Skaats Wheeler, který v roce 1882 vyvinul jeden z prvních komerčních elektrických ventilátorů. Od té doby se vyvíjely menší a tichší motory, včetně moderních bezkefových a jiných pokroků v designu.

Bezpečnost a údržba: Ventilátory by měly splňovat platné normy a certifikace (např. CE, UL). Při provozu dbejte na správnou kabeláž, ochranné mřížky a nastavené rychlosti; pravidelná údržba zahrnuje čištění lopatek a mřížek, aby nedocházelo k zanášení prachem a snížení výkonu. Nevhodná manipulace může vyvolat zranění či požár.