revolucí

Revolucí je v češtině instrumentální tvar slova revoluce. V odborném kontextu popisuje jev známý jako revoluce: rychlou, zásadní změnu politického, sociálního či ekonomického řádu, která významně mění struktury moci a fungování společnosti.

Charakteristiky revolucí zahrnují masovou mobilizaci a tlak na změnu, často s rychlým a rozsáhlým dopadem na vládnutí, práva a hospodářské pořádkové systémy. Revoluce bývají spojovány s převratem a změnou legitimity vlády, ačkoli jejich průběh se může významně lišit. Některé končí ustanovením nového režimu, jiné vedou k reformám a restrukturalizaci institucionálního rámce. Ačkoliv bývají spojovány s konfliktem a násilím, existují i nenásilné revoluce, které změnu prosazují bez rozsáhlého ozbrojeného zápasu, například sametová revoluce.

Typy revolucí zahrnují politické revoluce (změna vlády a státních institucí), sociální revoluce (úplná transformace sociálního porządku a třídních vztahů) a ekonomické či technologické revoluce (radikální změny v ekonomice či vědeckoprůmyslových strukturách). V dějinách se uvádějí také „vědecké revoluce“ (např. Copernikova) a „kulturní revoluce“ (např. Mao C-tungova éra). Mezinárodně známé historické příklady zahrnují Francouzskou revoluci (1789–1799), Ruskou revoluci (1917) a Čínskou komunistickou revoluci (1949); průmyslová revoluce (18.–19. století) představuje zásadní ekonomickou a technologickou transformaci. V moderní době jsou často označovány jako revoluce i významné politické a sociální změny, například Velvet Revolution (1989) ve střední Evropě.

Původ termínu sahá k latinskému revolutio; v češtině se používá i jako formulace vyjadřující samotný pojem změny provozované „revolucí“.