omezování

Omezování je pojem popisující čin, proces či soubor opatření, které omezují rozsah, intenzitu nebo svobodu aktivit, zdrojů či práv. Pochází od slovesa omezovat a v češtině se používá v právním, administrativním i běžném jazyce k označení snižování či regulace chování a prostředků.

Mezi hlavní formy omezování patří zákazy a vyhlášky, povolení a kvóty, licenční systémy, cenové signály a jiné regulační nástroje. Omezující opatření mohou být explicitní, například stanovení horní hranice emisí, či implicitní, vyplývající z regulačních postupů, které ztěžují určité činnosti.

V environmentální politice se omezování používá k omezení znečištění a využívání zdrojů (emisní limity, ochranná opatření). V dopravě zahrnuje omezení rychlosti a dočasné uzavírky, v ekonomice a soutěži vedou pravidla, která brání nežádoucím praktikám a někdy omezují vstup na trh. V právní oblasti může jít o legitimní omezení osobní svobody stanovené zákonem; nebo o jejich porušení, pokud je omezování nepřiměřené.

Diskuse o omezování se často zaměřuje na proporcionalitu, nezbytnost a účinnost opatření, a na to, jak vyvážit veřejný zájem s právy jednotlivců a hospodářskými náklady. Termín se hojně vyskytuje v legislativě, politice a akademické literatuře.