nápadnost

Nápadnost je české podstatné jméno označující kvalitu být nápaditý, tedy mít schopnost vymýšlet nové, působivé nebo originální nápady a řešení. V užším slova smyslu vyjadřuje spíše intelektuální a tvůrčí potenciál než hotový výsledek; zdůrazňuje originálnost, průraznost a nápady samy o sobě. Slovo se používá v uměleckém, vědeckém i praktickém kontextu k popisu osobnosti, díla či návrhu.

Etymologicky vychází z podstatného jména nápad (idea) s příponou -nost označující stav či kvalitu; v češtině se používá od 19. století. V jazykové praxi bývá nápadnost oceňována jako kladná kvalita, zvláště když jde o schopnost přijít s originálními řešeními, ale může být též vnímána jako nadměrný důraz na novost v určitých kontextech.

Použití termínu bývá různorodé: v hodnocení autorských projektů, designu, marketingových strategií i vědeckých prací má nápadnost význam pro kvalitu myšlení a schopnost nabídnout svěží pohled. Nápadnost bývá často spojována s konkrétními prvky, jako je inovativnost, praktičnost nebo souhra nových a osvědčených konceptů.

Mezi související pojmy patří kreativita, originalita a inovace. Nápadnost se liší od obecn k originality tím, že klade důraz na proces vymýšlení a na schopnost prezentovat průlomové a realizovatelné myšlenky, nikoli jen na samotný výsledek.