mentorství

Mentorství je dlouhodobý vztah mezi zkušeným jedincem (mentorem) a méně zkušeným (mentee), jehož cílem je rozvoj dovedností, znalostí a profesního či osobnostního růstu prostřednictvím sdílení zkušeností, rady a podpory. Jedná se o proces orientovaný na učení a praktické získávání kompetencí.

Termín pochází z literatury a stal se široce používán v 20. století v souvislosti se vzděláváním a podnikáním. Dnes existují různé formy: tradiční osobní mentoring, exekutivní mentoring pro vrcholové manažery, peer mentoring mezi rovnocennými, e-mentoring a zejména reverse mentoring, kdy mladší pracovníci předávají zkušenosti v oblastech, jako jsou digitální technologie.

Proces mentoringu obvykle zahrnuje navázání vztahu, stanovení cílů, strukturovaná pravidelná setkání, zpětnou vazbu a postupné ukončení. Role mentora je poskytovat vedení, sdílet osvědčené postupy, podporovat samostatné rozhodování a rozvíjet síť kontaktů; role mentee zahrnuje aktivní zapojení, formulování cílů, práci na rozvojových plánech a dodržování dohod. Důležitá je důvěra, etika a jasná pravidla, včetně důvěrnosti a vzájemného respektu.

Mentorství nachází uplatnění ve školách, na univerzitách, ve firmách, ve veřejných službách a v neziskových organizacích. Přínosy spočívají v rychlejší adaptaci, kariérním postupu, zlepšení dovedností komunikace a rozhodování a podpoře talentů. Výzvy zahrnují časovou náročnost, vhodný výběr partnera, kulturní rozdíly a stanovení jasných očekávání.

Efektivní mentoring bývá formalizovaný prostřednictvím cílů, harmonogramů a pravidelných hodnocení; úspěch se měří podle dosažených cílů, spokojenosti účastníků a dlouhodobého rozvoje kariéry.