magnetická

Magnetická je české přídavné jméno od slova magnetismus a používá se k popisu jevů a vlastností souvisejících s magnetickým polem a s magnetickými materiály. V fyzice zahrnuje magnetická oblast definici magnetického pole, které vzniká kolem pohybujících se nábojů a magnetických momentů, a jejich vzájemné interakce s látkami. Magnetické pole ovlivňuje pohyb elektronů a vlastnosti látek, což umožňuje fungování magnetů, motorů a zařízení pro uchovávání informací.

Mezi klíčové pojmy patří magnetická indukce, magnetizace a třídy magnetického chování materiálů: feromagnetické, paramagnetické a diamagnetické. Feromagnetické materiály reagují silně na magnetické pole a mají magnetické domény, které se mohou uspořádat. Paramagnetické látky reagují jen slabě a dočasně, diamagnetické materiály pole odpuzují. Důležitý je jev zadržení magnetických vlastností po odebrání vnějšího pole. Teplota Curie určuje teplotu, při níž feromagnetické vlastnosti mizí.

Historie a teorie vycházejí z děl Oersteda, Faradaye a Maxwellových rovnic, které popisují vztah mezi elektřinou a magnetismem a jejich vzájemné působení na široké škále jevů.

Použití zahrnují elektromotory a generátory, transformátory, magnetickou rezonanci (MRI) a záznam dat na magnetických médiích. Magnetická témata se vyučují v kontextu fyziky, inženýrství a materiálových věd.