idiomák

Idiomy jsou ustálené spojení slov s významem, který nelze odvodit z doslovného významu jednotlivých slov. Termín idiomák, užívaný v češtině, často označuje samotné idiomy i jejich soubor či slovníkové zobrazení. Idiomy patří do frazeologie, oboru zkoumající ustálené výrazy a jejich významy.

Vyznačují se tím, že jejich význam bývá figurativní či metaforický a často ho nelze vyjádřit jen doslovně. Některé idiomy jsou plně ustálené, jiné umožňují určité změny tvaru či slovosledu, ale jejich jádro zůstává pevné. Význam často vzniká historicky či kulturně a může být regionálně variabilní; překlad do jiného jazyka bývá obtížný, protože odpověď na otázku, co idiom znamená, často vyžaduje znalost kontextu.

V praxi idiomy slouží k oživení řeči, k vyjádření postojů, tónu, humoru či ironie. Pro učící se jazyků představují významnou výzvu: je třeba znát jejich význam, kontext a nuance, protože doslovný překlad často selhává a idiomy bývají regionálně variabilní.

Příklady (české): mít med kolem úst – řeč lichotivá, často falešná; hodit flintu do žita – vzdát se, přestat bojovat; dát někomu košem – ignorovat či odmítnout někoho. Související: frazeologie, ustálená spojení, frazeologické jednotky.