fosilizace

Fosilizace je geologický a paleontologický proces, při kterém zbytky organismů nebo jejich stop získávají trvalé minerální vyjádření v sedimentárních horninách. Fosílie umožňují studovat tvar, velikost, evoluci a prostředí bývalých organismů a ekosystémů. Často jde o zbytky tvrdých partií, jako jsou kosti, schránky či zuby, avšak do fosilního záznamu patří i otisky, formy, inkluze v pryskyřici či zkamenělé stopy.

Podmínky fosilizace jsou specifické: zrychlené pohřbení, které omezuje rozklad, dostatek minerálů k nahrazení či vyplnění struktur a vhodné mikroklima, často s nízkou aktivitou bakterií. Různé procesy vedou k různým typům fosilií.

Mezi hlavní mechanismy patří permineralizace, při níž minerály vyplní póry a dutiny a tkáň zpevní; nahrazení organických materiálů minerály (např. silikát nebo síran) postupnou náhradou původních materiálů; karbonizace, která zanechává tenký uhlíkový film; a vznik otisků či forem, kdy se z původní struktury vytvoří negativní nebo pozitivní odlitky. Doplňkově bývá významná inkluze v pryskyřici (amber), která dokáže zachovat drobné tvory za velmi dobrých detailů.

Fosiliím chybí často původní měkké tkáně; jejich zachování je silně ovlivněno prostředím a typem materiálu. Datování fosilií vychází z radiometrických metod a stratigrafie vrstev, s ohledem na geologický kontext. Fosilizace je proto selektivní proces a představuje jen část minulého života.