formovatelnosti

Formovatelnost, též formovatelnost materiálu, je schopnost materiálu plasticky deformovat do požadovaného tvaru za stanovených podmínek. Tato vlastnost je klíčová pro tváření, lisování, tažení a další výrobní operace a určuje, jak složité díly lze vyrobit bez vzniku trhlin či ztráty funkčnosti.

Hlavní faktory ovlivňující formovatelnost jsou plastická plasticita a mez kluzu, ductilita a pevnost, mikrostruktura (zrnitost, chemické složení), teplota a rychlost deformace, tloušťka a tepelné zpracování, a také tření a lubrikace na styčných kontaktech. Obecně platí, že vyšší teplota a lepší lubrikace zvyšují formovatelnost u kovů; zmenšení tloušťky a řízení mikrostruktury mohou též zlepšit tvárnost.

Způsoby hodnocení zahrnují Erichsenův zkušební test pro měření tvárnosti plechu a Nakajima test pro lokální formovatelnost. Pro vizualizaci hranice formovatelnosti se používá Formability Limit Diagram (FLD), který ukazuje kombinace hlavních a vedlejších deformací, při nichž dochází k trhlinám.

Materiály a použití: formovatelnost je klíčová u kovových plechů a slitin v automobilovém, leteckém a stavebním průmyslu; v polymerních látkách se hodnotí zpracovatelnost tváření a tepelného tvarování. Zlepšování formovatelnosti zahrnuje změny chemického složení, řízení mikrostruktury, tepelné úpravy a optimalizaci procesních parametrů.

Formovatelnost je důležitá pro návrh materiálu a výrobních procesů, umožňuje dosáhnout požadovaného tvaru při odpovídající kvalitě povrchu a bez zbytečných poruch.