farmakokínetík

Farmakokinetika je vědní obor zabývající se pohybem léčivých látek v organismu a jejich koncentracemi v čase. Zkoumá procesy vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování, známé jako ADME. Tyto procesy určují, jak rychle a v jaké míře se léčivo dostává do cílových míst a jak dlouho tam setrvává.

Vstřebávání se týká přechodu látky z místa podání do krevního řečiště. Zahrnuje vliv způsobu podání, formulace, rozpustnosti a permeabilitního charakteru látky. Bioanalogizně se používá pojem bioavailability (F), který vyjadřuje podíl podané dávky, jenž se dostane do systémového oběhu.

Distributio popisuje šíření látky z krve do tkání a orgánů. Podíl se řídí vazbou na krevní bílkoviny, průchodem přes bariéry a objemem distribučním (Vd), který ukazuje, do jaké míry se látka rozptyluje v těle.

Metabolismus je biotransformace, nejčastěji v játrech, kdy se léčivo mění na metabolity, často snáze vylouitelné z těla. Dělí se na fáze I a II, mohou vznikat aktivní či inaktivní metabolity.

Vylučování zahrnuje eliminaci ledvinami, žlučí, plícemi a dalšími cestami. Klíčové jsou clearance (CL) a poločas látky (t1/2), který pro first‑order kinetics odpovídá t1/2 = 0,693·Vd/CL. U nelineárních procesů platí složitější vzorce.

Modely farmakokinetiky zahrnují jednou- a více-kompartmentální přístupy a rozlišení mezi lineárními a nelineárními kinetikami. Praktické využití zahrnuje navrhování dávkovacích režimů, terapeutické monitorování a PK/PD modelování, které propojuje farmakokinetiku s účinností a bezpečností léků. Faktory ovlivňující farmakokinetiku zahrnují věk, funkci jater a ledvin, genetiku, lékové interakce, fyzikálně‑chemické vlastnosti látky a podmínky podání.