farmakokinetiku

Farmakokinetika je vědní obor medicíny a farmacie, který zkoumá pohyb léčivých látek v organismu v čase. Cílem je pochopit, jak se látky vstřebávají, šíří, metabolizují a vylučují, a jak tyto procesy ovlivňují jejich účinnost a bezpečnost.

Absorpce popisuje vstup léku do krve po podání a faktory ovlivňující rychlost a míru vstřebání, jako je způsob podání, forma a fyzikálně‑chemické vlastnosti látky, stejně jako prostředí v zažívacím traktu. Distribuce označuje rozložení v tělesných tkáních a orgánech, které je ovlivněno krevním tokem, vazbou na proteiny a dostupností cílových tkání.

Metabolismus a exkrece: Hlavní metabolismus se obvykle odehrává v játrech, často prostřednictvím enzymů cytochromu P450, konjugace a tvorby polárnějších metabolitů. Exkrece se děje zejména ledvinami (glomerulární filtrace a tubulární exkrece) a také žlučí. Tyto procesy určují poločas (t1/2) a clearance (CL).

Parametry a modely: Biologická dostupnost (F) vyjadřuje podíl podané dávky, který vstoupí do systémového oběhu. Dávkování a frekvence se popisují jednopaučkovými nebo vícekamerovými modely. Důležité parametry zahrnují poločas, clearance a objem distribuce (Vd), které napomáhají navrhnout dávkování a předvídat interakce a bezpečnost.

Faktory a aplikace: Různé faktory ovlivňují farmakokinetiku – věk, pohlaví, tělesná hmotnost, funkce jater a ledvin, genetické polymorfismy a lékové interakce. V klinické praxi se farmakokinetika používá k optimalizaci dávkování, individualizaci terapie a hodnocení rizik spojených s léčivem.