fagocytování

Fagocytování je proces, při kterém určité buňky imunitního systému absorbují a tráví cizí nebo poškozené materiály, jako jsou bakterie, mrtvé buňky, nebo odumřelé tkáně. Tento mechanismus je klíčovou součástí nespecifické imunity a hraje důležitou roli v ochraně organismu před infekcemi a udržování tkáňové integrity.

Hlavními fagocytujícími buňkami jsou fagocyty, mezi které patří neutrofily, makrofágy a dendritické buňky. Tyto buňky mají schopnost rozpoznat a přilnout k cizím částicím prostřednictvím receptorů na své povrchové membráně. Po kontaktu se stimuluje proces fagocytózy, při kterém se cizí částice obalí částí buněčné membrány a vytvoří se fagozom – vnitřní vak obsahující pohlcený materiál.

Fagozom se následně spojí s lysozomem, organelou obsahující enzymy, které rozkládají unesené látky. Tento proces se nazývá fagolysóza. Zbytky rozložených látek jsou pak buňkou vyloučeny nebo recyklovány. Makrofágy mají navíc schopnost prezentovat antigeny, což umožňuje aktivaci specifické imunity prostřednictvím T-lymfocytů.

Fagocytóza je regulována různými signálními molekulami a může být ovlivněna zánětlivými procesy. Některé patogeny vyvinuly mechanismy, které jim umožňují vyhnout se fagocytóze nebo ji potlačit, což je důvod, proč jsou některé infekce obtížně léčitelné. Poruchy fagocytózy mohou vést k častým infekcím nebo autoimunitním onemocněním.