explicitního

Explicitního je tvar genitivu jednotného čísla českého přídavného jména explicitní, které znamená jasný, vyřčený nebo zřetelný. Vyskytuje se, když se přídavné jméno používá se podstatným jménem v genitivu, například v spojení explicitního obsahu, explicitního vyjádření nebo explicitního významu. Je tedy formou, kterou lze očekávat v oficiálním či akademickém stylu, kde se vyjadřuje míra jasnosti nebo otevřenosti zpracování.

Etymologie slova explicitní sahá k latinskému explicitus, které prošlo do češtiny prostřednictvím evropských jazyků; význam byl postupně spojen s pojmy jasnosti a jednoznačnosti. V češtině se používá i v moderních textech, médiích a technických dokumentech, často ve spojení s označením obsahu, pravidel či vyjádření, které jsou uvedeny bez skrývání či nejednoznačnosti.

Použití explicitního tvaru explicitního je typické pro funkci popisnou, kdy se vymezuje kvalita nebo obsah vztahující se k jinému podstatnému jménu v genitivu. V kontextu lze také narazit na jeho antipod – implicitní – vyjadřující opak jasnosti či otevřenosti. Synonyma zahrnují jasný, zřejmý a jednoznačný, zatímco termíny popisující opak bývají nejasný či skrytý.

Celkově je explicitní a tedy i jeho genitivní forma explicitního součástí standardní češtiny pro vyjadřování jednoznačnosti a otevřenosti v různých oborech, od odborné terminologie po publicistiku.