exokrinním

Exokrinní žlázy jsou skupinou žláz, které vylučují sekrety do vývodů vedoucích na epitelové povrchy nebo do lumenu tělesných dutin. Tyto látky se tedy dostávají na povrch kůže (potní žlázy), do dutin (slinné žlázy) nebo do zažívacího traktu (slinivka břišní, žlučové cesty, střevní žlázy). Naproti endokrinním žlázám vylučují hormony přímo do krve.

Struktura exokrinních žláz zahrnuje unicelulární i mnohobuněčné útvary s vývodovým systémem. Sekrety mohou být serózní (jemně tekuté enzymy), mukózní (hlen) nebo smíšené. Sekrece se realizuje nejčastěji merokrinním způsobem (exocytóza sekretorických granula); méně často dochází k apokrinní nebo holokrinní sekreci, zejména u některých žláz.

Mezi typické exokrinní žlázy patří slinné žlázy, potní žlázy a žlázy dýchacího a trávicího systému. Zvláštní význam má exokrinní část slinivky břišní, která vylučuje do duodena enzymy (amyláza, lipáza, proteázy) a bikarbonát prostřednictvím pankreatického vývodu.

Klinicky je důležitá exokrinní funkce zejména u trávení. Exokrinní pankreatická insuficience vede k malabsorpci a steatorrhei. Může ji způsobovat chronická pankreatitida, cystická fibróza a blokády vývodů. Poruchy exokrinní sekrece se mohou projevit i na kůži a potních žlázách, například změnami složení potu či nadměrným pocením.