dopaminergních

Dopaminergní (dopaminergních) označuje neuronový systém a jeho dráhy, které používají dopamin jako hlavní neurotransmiter. Dopamin je syntetizován z aminokyseliny tyrosinu a uvolňován v synapsech, kde působí na dopaminové receptory D1–D5. Dopaminergní signál se podílí na regulaci motoriky, motivace, odměny, kognice a hormonální regulace.

Hlavní dopaminergní trasy v centrálním nervovém systému zahrnují nigrostriátní cestu z substantia nigra pars compacta do striata, mesolimbický systém z ventrálního tegmentálního area (VTA) do limbického systému, a mesocortikální dráhu z VTA do prefrontální kůry. Tuberoinfundibulární dráha propojuje hypothalamus s adenohypofýzou a reguluje uvolňování prolaktinu. Každá z těchto cest má specifické funkce; například nigrostriátní systém je klíčový pro koordinaci pohybu, zatímco mesolimbický a mesocortikální okruh je důležitý pro odměnu, motivaci a kognitivní procesy.

Receptory dopaminu dělí se na D1-like (D1, D5) a D2-like (D2, D3, D4), jejichž aktivace či inhibice ovlivňuje neurální excitabilitu a neurotransmisi. Autoreceptory D2 na presynaptických neuronech moduluji vlastní uvolňování dopaminu.

Klinický význam dopaminergních systémů zahrnuje Parkinsonovu chorobu (degenerace nigrostriátního traktu), schizofrenii (hyperdopaminergní signální dráhy v některých okruzích) a závislosti na látkách, které aktivují mesolimbický okruh. Léčba často zahrnuje dopaminergní terapie (např. L-DOPA, dopaminové agonisty, inhibice MAO-B/COMT) a v některých případech blokátory dopaminových receptorů. Výzkum dopaminergních systémů nadále objasňuje jejich roli v pohybových, motivacích a kognitivních funkcích.