donucování

Donucování, často označované také jako nátlak, je proces, při kterém je jedinec k určitému jednání či zdržení od něj veden tlakem, hrozbami nebo zásahem, který omezuje jeho svobodu vůle. Cílem donucování může být získání souhlasu, změna chování nebo vynucení určitého výsledku.

Formy donucování zahrnují fyzické násilí a hrozby násilím, psychický nátlak (zastrašování, vyhrožování odhalením soukromých informací), ekonomický tlak (vydírání, omezení příjmů) a jiné formy manipulace či zneužívání moci. V některých případech jde o systematické kontrolní chování, které narušuje autonomii oběti dlouhodobě, například v domácím prostředí.

Z hlediska práva se donucování řeší různě v jednotlivých právních řádech. Často se považuje za důvod neplatnosti právního úkonu (např. smlouvy uzavřené pod donucením mohou být neplatné) a/nebo za trestný čin (nátlak, vydírání, ohrožování). Oběť má často právo na ochranu a soudní nápravu, včetně náhrady škody a odškodnění za utrpěnou újmu.

V odborné literatuře i médiích se pojem rozšiřuje i na koncept donucovacího chování v mezilidských vztazích — například v rodině nebo na pracovišti — kde porušování svobody a autonomie zůstává závažným tématem sociální politiky a práva.