diagnóza

Diagnóza je určení povahy nemoci či jiné zdravotní poruchy na základě vyhodnocení informací o pacientovi, včetně anamnézy, příznaků, fyzikálního vyšetření a výsledků laboratorních či zobrazovacích vyšetření. Diagnóza poskytuje název stavu, často také prognózu a možnosti léčby.

Existují různé formy diagnostiky. Klinická diagnóza vychází z anamnézy a fyzického vyšetření. Podpůrná diagnostika zahrnuje laboratorní, biologické a zobrazovací testy. Diferenciální diagnóza je soupis možných stavů, které je třeba vyloučit a doplnit dalším vyšetřením.

Diagnostický proces obvykle zahrnuje sběr anamnézy, fyzikální vyšetření, stanovení indikačních testů a jejich interpretaci, a integraci zjištění pro stanovení diagnózy. V některých případech zůstává diagnóza provizorní a může být upřesněna v průběhu dalšího vyšetřování. Některé poruchy vyžadují specialistu nebo genetické testy.

Diagnózy slouží k naplánování léčby, stanovení prognózy a sledování průběhu onemocnění. Zároveň je třeba brát v úvahu nejistotu a riziko chybných závěrů; kvalitní diagnostika vychází z pečlivého sběru dat, dodržování guidelines a případně druhého názoru.

Příklady zahrnují stanovení diabetes mellitus podle stanovených glykemických kritérií, potvrzenou infekci kultivačním testem, či diagnostiku duševních poruch podle standardizovaných kritérií (DSM, ICD).