desinfekce

Desinfekce je proces snižování počtu mikroorganismů na površích a v prostředí na úroveň, která snižuje riziko infekce. Není totéž co sterilizace; desinfekce většinou nesnižuje počet organismů na nulu a obvykle neúřinkuje na spóry některých mikroorganismů. Rozlišuje se od antisepsy, která se aplikuje na živé tkáně, a od sterilizace, která zničí veškeré mikroorganismy i jejich spóry.

Desinfekční prostředky působí chemicky, fyzikálně nebo kombinací obou. Účinnost závisí na koncentraci, kontaktu s povrchem, teplotě, pH a na čistotě povrchu (organické látky snižují účinnost). Podle úrovně účinnosti se používá nízká, střední a vysoká úroveň desinfekce. Nízká úroveň je vhodná pro povrchy neohrožující riziko, střední a vysoká pro prostředí zdravotní péče a pro zařízení, která přicházejí do kontaktu s tělesnými dutinami.

Mezi běžné desinfekční látky patří chlornan sodný (běžné bělidlo), alkoholy (etanol, isopropanol), peroxidy (hydrogen peroxide), peracetická kyselina a kvartérní amoniové sloučeniny. V některých případech se používají i další chemikálie s vhodnými limity a bezpečnostními opatřeními. Účinnost a vhodnost prostředku závisí na materiálu, na kterém se používá, a na regulečních požadavcích.

Desinfekce se využívá ve zdravotnických zařízeních, potravinářském průmyslu, školských a veřejných prostorách a v domácnostech. Správná volba prostředku, ředění dle návodu, dodržení doby kontaktu a odstranění organického materiálu jsou klíčové pro dosažení efektivity a minimalizaci rizik pro zdraví a životní prostředí.