barbiturové

Barbituráty jsou skupinou psychoaktivních léků, které působí na centrální nervový systém. Chemicky se jedná o deriváty kyseliny barbiturové. Tyto látky byly vyvinuty na počátku 20. století a původně se hojně využívaly jako léky na spaní, sedativa a pro léčbu úzkosti. Jejich účinek spočívá v zesílení působení kyseliny gama-aminomáselné (GABA), což je inhibiční neurotransmiter v mozku. To vede ke snížení nervové aktivity, což se projevuje uklidněním, ospalostí a v závislosti na dávce až narkózou.

Existuje mnoho různých typů barbiturátů, které se liší délkou účinku a silou. Některé jsou krátkodobě působící a používají se k rychlému navození spánku, zatímco jiné mají delší účinek a používají se k léčbě epilepsie nebo chronické úzkosti.

Navzdory jejich původnímu širokému využití se dnes barbituráty používají mnohem méně. Důvodem je jejich vysoký potenciál pro vznik závislosti, riziko předávkování, které může být fatální (zejména v kombinaci s alkoholem), a dostupnost bezpečnějších alternativ, jako jsou benzodiazepiny. Předávkování barbituráty může vést k respirační depresi, kómatu a smrti. Dlouhodobé užívání může způsobit fyzickou i psychickou závislost, a náhlé ukončení užívání může vést k vážným abstinenčním příznakům, včetně úzkosti, nespavosti, třesu a v těžkých případech i k záchvatům. V současnosti se jejich lékařské použití omezuje na specifické případy, kde jiné léky nejsou účinné.