arteriovenózních

Arteriovenózní (arteriovenózní) vztah znamená spojení mezi arterií a žílou, které obchází kapilární síť. V klinické praxi se setkáváme s arteriovenózními píštělemi (AVF) a arteriovenózní malformacemi (AVM). AVF je přímé spojení mezi arterií a žílou s vysokým průtokem krve, často získané v důsledku traumatu, chirurgického zákroku či iatrogenního poškození. AVM představuje síť drobných, dysplastických cév propojujících arterie a žíly, která vzniká vrozeně.

Lokalizace bývá v mozku (mozková AVM), v míše, periferně v končetinách nebo jiných orgánech. Cerebrální AVMs mohou způsobovat bolesti hlavy, epilepsii či krvácení do mozku; periferní AVFs mohou vyvolat lokální symptomy jako otok, pulsující nádor a venózní hypertenzi; u rozsáhlejších útvarů hrozí srdeční přetížení.

Diagnostika zahrnuje ultrazvukovou duplexní sonografii, CT angiografii (CTA), zobrazování MR angiografiemi (MRA) a zlatý standard digital subtraction angiografie (DSA), která detailně zobrazuje architekturu a průtok.

Léčba závisí na lokalizaci, velikosti a riziku krvácení. U malých asymptomatických AVMs může stačit sledování. U složitějších útvarů se používá endovaskulární embolizace, mikroskopická resekce a/nebo radioterapie (radiosurgery). AVFs často vyžadují endovaskulární embolizaci nebo chirurgickou ligaci.

Rizika zahrnují krvácení, neurologické příznaky a u rozsáhlejších AVFs srdeční selhání. Prognóza je proměnlivá a závisí na lokalizaci, velikosti a účinnosti léčby.