anoxických

Anoxický je termín používaný k popisu prostředí nebo stavu, v němž chybí molekulární kyslík (O2). Anoxie označuje samotný stav absence kyslíku. V některých kontextech se anoxie odlišuje od hypoxie, která znamená nízkou, nikoli nulovou, koncentraci kyslíku.

V přírodě se anoxické podmínky vyskytují zejména v sedimentu a v mokřadech, rašeliništích a stojatých či pomalu proudících vodách, kde vysoká spotřeba kyslíku převyšuje jeho doplňování. V takových prostředích probíhají anaerobní procesy, při nichž elektrony přijímají jiné látky než O2, například nitráty či sírany, a probíhá fermentace.

Metabolismus v anoxických podmínkách vede k tvorbě redukovaných sloučenin, například methanu (CH4) a síry ve formě sulfidů (H2S). Do chemie prostředí se mění redox potenciál a často dochází k uvolnění nepříjemných zápachů, změnám biodiverzity a k ovlivnění koloběhů živin.

V lékařství a biologii se pojem anoxie používá také pro stav tkání, kdy nedostatečný přívod kyslíku způsobí ischemii; dlouhodobá anoxie může vést k buněčné smrti a orgánovému poškození.

Lidská činnost přispívá k deoxygenaci oceánů a vodních ekosystémů prostřednictvím eutrofizace a změn klimatu. Výzkum anoxických podmínek zahrnuje měření rozpuštěného kyslíku (DO), redox potenciálu (Eh) a chemických indikátorů, jako jsou sulfidy a redukované sloučeniny v půdě, sedimentech a vodách.