Tympanometriát

Tympanometriát, často označovanou tympanometrií, je neinvazivní diagnostická metoda sloužící k hodnocení funkce středního ucha. Měřením pohyblivosti bubínku a přenosu zvukové energie prostřednictvím středoušní dutiny se posuzuje tlak ve středním uchu a jeho compliance, tedy schopnost tympanické membrány vibrovat.

Postup a výsledek: vyšetření se provádí vložením sondy do zvukovodu, která vytváří vzduchový těsnící kontakt. Do zvukovodu se postupně aplikuje tón (obvykle 226 Hz u dospělých) a mění se tlak v zevní zvukovodní dutině od pozitivního k negativnímu. Přístroj zaznamenává odrazivost zvuku a vytvoří tympanogram, graf závislosti admittance (nebo compliance) na tlakové ose. Normální hodnoty zahrnují střední admittanci a kladný až nulový středotympanický tlak; odchylky ukazují na změny v středoušní dutině.

Klasifikace a interpretace: nejčastěji se používá klasifikace Jergerova typu tympanogramů. Typ A je normální, Typ B je plochý (typický u tekutiny ve středním uchu nebo perforace v bubínku s uzavřeným zvukovodem), Typ C ukazuje na negativní tlak ve středním uchu (typicky Eustachova trubice dysfunction). Doplňkové subtypy (As, Ad) rozlišují nízkou nebo vysokou pohyblivost membrány.

Použití a omezení: tympanometrie je součástí audiologické iniciální diagnostiky a pomáhá odlišovat kochleární a středoušní příčiny poruch sluchu, hodnotí otitis media, dysfunkci Eustachovy trubice či poranění bubínku. Nevypovídá přímo o sluchové ostrosti a může být ovlivněna cerumenem, tvarovou odchylkou zvukovodu či špatným těsněním sondy. U kojenců se často používá vysokofrekvenční tympanometrie (např. 1000 Hz).