Podnebí

Podnebí je dlouhodobý statistický obraz atmosférických podmínek v určitém území. Popisuje průměrné hodnoty teploty, množství srážek, vlhkost a typický roční rytmus počasí, a zahrnuje i četnost extrémních jevů. Na rozdíl od krátkodobého počasí odráží podnebí dlouhodobé charakteristiky, které se mění pomaleji.

Podkladem podnebí jsou faktory jako zeměpisná šířka, nadmořská výška, poloha vůči oceánům, topografie (hory, roviny) a mořské proudy, dále vegetace a albedo povrchu. Tyto prvky určují teplotní režimy, srážkové vzory a roční chod teplot.

Klasifikace podnebí bývá založena na kombinaci teploty a srážek. Nejznámější je Köppenova klasifikace, která rozlišuje hlavní typy (tropické, subtropické, mírné, boreální, polární a suché). Pro studium klimatických změn se používají klimatické normály, typicky průměry za 30 let, a rozsáhlé databáze z meteorologických stanic a satellitů.

Variabilita podnebí zahrnuje krátkodobé výkyvy, jako jsou sezónní cykly a výkyvy spojené s oceánskou a atmosférickou interakcí (např. El Niño a La Niña), i dlouhodobé trendy způsobené změnami klimatu. Lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů a změna využití krajiny, posunují průměrné teploty a mění rozdělení srážek, což vede k častějším a intenzivnějším extrémům.

Podnebí má zásadní význam pro zemědělství, vodní hospodářství, infrastrukturu a ekosystémy. Porozumění podnebí pomáhá plánovat adaptaci a řízení rizik v různých regionech.