Obyvatelnost

Obyvatelnost je pojem používaný v geografii, demografii a urbanismu, který popisuje míru osídlení území. V praxi se nejčastěji hovoří o hustotě obyvatel, tedy počtu obyvatel na jednotku plochy. V některých kontextech se termín používá i ve významu obecnějšího stupně obyvatelnosti, tedy schopnosti území zůstat trvale osídlené. Jako standardní metrika se používá hustota obyvatelnosti vyjádřená jako počet obyvatel na kilometr čtvereční.

Výpočet bývá jednoduchý: počet obyvatel dělený rozlohou území. Data bývají získána ze sčítání lidu a dalších demografických zdrojů. Hodnoty se uvádějí v obyv./km²; pro mezinárodní srovnání se používají ekvivalenty v různých jednotkách podle definice.

Rozložení obyvatelnosti bývá výrazně nerovnoměrné. Vysoká hustota se vyskytuje ve velkých městech a jejich aglomeracích, zatímco nízká ve venkovských oblastech, odlehlých regionech, pouštech či horských oblastech. Faktory zahrnují geografii (přístup k vodě a úrodnou půdu), klima, ekonomickou aktivitu, infrastrukturu, dostupnost služeb a politické a institucionální prostředí.

Použití pojmu slouží zejména urbanistickému plánování, odhadu poptávky po bydlení a dopravě, environmentálním dopadům a mezinárodním srovnáním.

Poznámka: obyvatelnost sama o sobě neodráží kvalitu života ani rovnoměrné rozložení obyvatel, ale jen celkovou intenzitu osídlení.