Karbonizace

Karbonizace je proces, při kterém se do kapaliny, plynu nebo stavebního materiálu vpravuje oxid uhličitý (CO2). V potravinářství a nápojovém průmyslu se obvykle jedná o rozpouštění CO2 do nápoje za tlaku, což vytváří šumivost a ovlivňuje chuť, osvěžující pocit a texturu. V širším smyslu se karbonizace týká i chemických a environmentálních procesů, kde CO2 reaguje s látkami obsaženými v daném materiálu.

Fyzikálně-chemický princip: Rozpustnost CO2 v kapalinách je popsána Henryho zákonem. Zvýšený tlak zvyšuje množství rozpustného CO2, zatímco vyšší teplota tuto rozpustnost snižuje. Při uvolnění tlaku CO2 z kapaliny vychází na povrch bublinkami. V kapalinách vzniká slabá kyselina karbonová H2CO3, která ovlivňuje pH roztoku.

Použití v nápojích a potravinách: Karbonizace se používá pro perlivé vody, limonády, piva a šumivá vína. Můžete ji dosáhnout buď prirozeně, fermentací a zbylým množstvím CO2, nebo uměle tlakem CO2 do kapaliny–tzv. forced carbonation. Množství CO2 se vyjadřuje ve voltech CO2 (volumes); typické hodnoty pro perlivé nápoje bývají kolem 2,5–3,0 volumes, pro pivo kolem 2,3–2,7 volumes.

Karbonizace v materiálech: V betonových konstrukcích probíhá karbonatace, kdy CO2 reaguje s hydroxidem vápenatým a tvoří uhličitan vápenatý CaCO3. Tento proces snižuje pH porečné vody a ovlivňuje dlouhodobou trvanlivost a odolnost vůči korozi výztuže; rychlost karbonatace závisí na vlhkosti, teplotě a dostupnosti CO2.