Hákované

Háčkované označuje věci vyrobené háčkováním, technikou, při níž se z nitě nebo příze vytvářejí smyčky, které se postupně spojují do plátné látky. Pracovní nástroj je háček a výsledný materiál může mít různou tloušťku a texturu podle použité příze a techniky. Háčkování se používá k výrobě ploché tkaniny i jemných krajek či trojrozměrných tvarů.

Historie háčkování není zcela jasná. Praktikování se v Evropě rozšířilo v 19. století a spojovalo se s výrobou krajky a dekorativních prvků. Zvláště známá je irská krajka háčkovaná technikou, která se stala symbolem řemeslné a ženské práce v době hladomoru. Od té doby se háčkování šířilo po světě a vznikaly knihy s návody a vzory pro široké spektrum projektů.

Materiály a techniky zahrnují širokou škálu přízí, od bavlny a vlny po syntetické vlákna. Nástroj bývá kovový, plastový nebo dřevěný v různých velikostech. Základními prostředky jsou řetízkové spojky, sloupky, krátké sloupky a jejich odvozeniny; techniky zahrnují ploché i kruhové uspořádání, krajkové vzory a filetové tkaní. Oblíbené motivy zahrnují květiny, geometrické vzory a „granny squares“.

Použití háčkovaného je široké: ubrusy, prostírání, deky, svetříky, šály, tašky, hračky a dekorativní prvky do interiérů. V České republice a v sousedních regionech má háčkování bohatou tradiční i moderní roli: rozvíjí řemeslnou kulturu, ale zároveň slouží jako koníček a tvůrčí médium. Návody a vzory jsou dnes dostupné v tištěných publikacích i online komunitách.