Galvanizování

Galvanizování je proces nanášení vrstvy zinku na kovové konstrukce, nejčastěji na železo a ocel, za účelem ochrany proti korozi. Zinek chrání kov dvěma mechanismy: bariérou a galvanickou ochranou; při poškození vrstvy zinek koroduje místo oceli a tím ji chrání.

Mezi nejběžnější metody patří žárové galvanizování (hot-dip) a elektrogalvanizace. U hot-dip se díly nejprve očistí a odmašťí, potom se ponoří do lázně z taveného zinku kolem 450 °C; na povrchu vzniká vrstva zinkové a železné slitiny, která po ochlazení poskytuje trvanlivou ochranu. Tloušťka vrstvy bývá obvykle 40–150 μm, v závislosti na prostředí a použití.

Elektrogalvanizace je galvanizování elektrolýzou, která dává tenčí a jemnější povrch (obvykle 5–25 μm) a lepší estetiku. Používá se často pro plechy, karosářské díly, domácí spotřebiče a infrastrukturu.

Vlastnosti a využití: galvanizované povlaky poskytují dlouhou ochranu proti korozi, bývají relativně ekonomické a prodlužují životnost oceli. Nevýhody zahrnují menší mechanickou odolnost proti poškození a nižší účinnost v některých agresivních prostředích, zejména u poškozených míst.

Standardy: hot-dip galvanizování upravuje ISO 1461; elektrogalvanizace má odpovídající normy pro tloušťky a kvalitu. Aplikace zahrnuje stavebnictví, infrastrukturu, strojírenství, automobilový průmysl a potrubí.