zástavou

Zástavou je právní institut sloužící k zajištění plnění závazku. Předmětem zástavy bývá majetek dlužníka (nemovitost, movitý majetek, pohledávky či jiné hodnoty), který slouží k uspokojení věřitele v případě nesplnění závazku. Zástavní právo dává věřiteli přednostní právo uspokojit svou pohledávku ze zástavy.

Druhy zástavy zahrnují zejména zástavní právo k nemovitostem (typicky zřízené smlouvou a zapsané v katastru nemovitostí), zástavní právo ke movitým věcem, zástavní právo k pohledávkám a zástavní právo k podniku či cenným papírům.

Vznik zástavního práva bývá na základě smlouvy; u nemovitostí je vyžadován zápis do veřejného rejstříku. U movitých věcí stačí smlouva; u cenných papírů a dalších aktiv lze použít speciální postupy podle povahy věci.

V případě selhání dlužníka má věřitel právo uspokojit svou pohledávku ze zástavy. U nemovitostí se realizace obvykle provádí formou prodeje zástavy ve veřejném řízení nebo exekučním řízením.

Použití zástavy je běžné při poskytování úvěrů – například hypoték na bydlení, úvěrů na rekonstrukci či podnikatelských úvěrů – a slouží k zajištění splatnosti závazků.